Velitelství výcviku – Vojenská akademie

Organizace výcviku

1. Základní příprava všech žáků (mimo budoucí studenty Univerzity obrany a příslušníky aktivních záloh) trvá 3 měsíce. Všichni vojáci základní přípravy, kromě příslušníků aktivních záloh, jsou v průběhu základní přípravy ve zkušební době. Doba, po kterou voják nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.
2. Služební orgán, nebo žák, může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno vojákovi rozhodnutí služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení žáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době. Rozhodnutí, nebo písemné oznámení o zrušení služebního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději 5 dnů přede dnem, kdy má služební poměr zaniknout1.
3. Svým charakterem a důležitostí je základní příprava v kariéře každého vojáka velmi významná a neopakovatelná. Odborné a výchovné cíle nelze naplnit v základní týdenní době služby vojáka z povolání. Proto je většina výcviku realizována v režimu nepřetržitého vojenského výcviku. Nepřetržitý vojenský výcvik se realizuje v souladu s ustanovením Zákona č. 221/1999 Sb., a Základního řádu OS ČR (Zákl-1), neomezuje se počtem výcvikových hodin a trvá bez přerušení i několik dnů.
4. Nepřetržitý vojenský výcvik v základní přípravě zahrnuje teoretickou přípravu na učebnách, praktický výcvik na cvičištích, přípravu vojenského materiálu k výcviku, přesuny do prostoru výcviku a zpět, údržbu vojenského materiálu po ukončení výcviku, přípravu na zaměstnání příštího dne, samostatné studium, vyhodnocovací činnost, přestávky ve službě, odpočinek a další výcviková a výchovná opatření.
5. Základní příprava trvá 3 měsíce a je rozdělena do čtyř fází:
   • první fáze – 3 týdny;
   • druhá fáze – 4 týdny;
   • třetí fáze – 3 týdny;
   • čtvrtá fáze – 2 týdny.

První fáze – jsem voják!

Tato fáze základní přípravy je nejdůležitější, neboť veškerý výcvik a závěrečná bojová připravenost vojáka vychází z výsledků prvních tří týdnů.

Po nástupu vojáků do kurzů základní přípravy se zpravidla v prvních třech dnech organizuje jejich prezence, rozdělení do jednotek, ubytování, konají se zdravotní prohlídky, vydává se výstroj, ostatní materiál a přijímají se organizační opatření tak, aby mohl být zahájen výcvik.

Výcvik je organizován u Odboru základní přípravy (dále jen OZP). Odbor základní přípravy (jednotka praporního typu) se dělí na výcvikové kurzy základní přípravy (jednotka rotního typu), každý výcvikový kurz na výcvikové skupiny (jednotka typu četa) a každá skupina na družstva. Hlavním cílem první fáze základní přípravy je fyzická a psychická přeměna civilního občana ČR na vojáka.

Druhá fáze – střelecká příprava

Těžiště druhé fáze je zaměřeno k získání maxima dovedností v praktické činnosti s ručními zbraněmi roje mechanizovaného družstva, umožňujícími jejich dovedné používání v boji a udržování v nepřetržité bojové pohotovosti.

Třetí fáze – taktický výcvik jednotlivce

Taktický výcvik je zaměřen na zdokonalení pohybu vojáků na bojišti ve dne i v noci ve všech taktických činnostech, získání dovedností a návyků při plnění úkolů pátrače a na zvládnutí činností za útoku. Vyvrcholením třetí fáze je čtyřdenní komplexní polní výcvik.

Čtvrtá fáze – jsem profesionál!

Ve čtvrté fázi probíhá nejnáročnější výcvik zaměřený na vyvrcholení střelecké a taktické přípravy.

Základní příprava posluchačů Univerzity obrany trvá 2 měsíce a je rozdělena do tří fází:

• první fáze – 3 týdny (vybraná témata 1. a 2. fáze);
• druhá fáze – 4 týdny (vybraná témata druhé, třetí a čtvrté fáze včetně komplexního polního výcviku);
• třetí fáze – 1 týden (záloha velitele pro plnění nařízených operativních úkolů).

Základní příprava vojáků aktivních záloh trvá do 8 týdnů a je rozdělena do tří fází:

• první fáze – 3 týdny (dle Programů základní přípravy);
• druhá fáze – 4 týdny (dle Programů základní přípravy);
• třetí fáze – 1 týden.

Třetí fáze – voják v aktivní záloze vykonává přípravu zaměřenou na výkon strážní služby. Výcvik je plánován do čtyř výcvikových dnů po 6 hodinách. Pátý den se organizuje odevzdání materiálu, vyřízení administrativy a vyřazení.

Základní příprava je zpravidla ukončena slavnostním vyřazením za účasti rodinných
příslušníků žáků.

Hodnocení

Ze všech základních bojových dovedností je každý žák v průběhu základní přípravy přezkoušen a výsledek (splnil/nesplnil) je zaznamenán v Záznamníku výsledků jednotlivce.

Podle způsobu provedení – kombinace jednotlivých forem (písemná, ústní, praktická):

• písemnou zkouškou – se rozumí písemné přezkoušení formou testu, které jsou stanoveny v Programech základní přípravy;
• ústní zkouška – se organizuje k verbálnímu prověření znalostí žáků;
• praktická zkouška se organizuje k prověření praktické dovednosti a návyků žáků v základních předmětech. Organizuje se v terénu, na cvičištích nebo ve speciálních učebnách s využitím techniky a materiálu.

Podle účelu:

• postupová zkouška;
• fázový test;
• opravná zkouška.

Postupové zkoušky jsou organizovány před ukončením každé fáze. Součástí postupových zkoušek v první, druhé a třetí fázi výcviku jsou fázové testy. Fázové testy jsou prováděny zpravidla poslední den fáze jako celodenní zaměstnání ve vyčleněných hodinách pro postupové zkoušky a inspekce. Pro každou fázi jsou stanovena kritéria postupových zkoušek a úkoly fázových testů.

Závěr

Každý žák je v průběhu základní přípravy sledován a objektivně hodnocen. V první až čtvrté fázi výcviku musí splnit kritéria postupových zkoušek, stanovené testy a základní bojové dovednosti. Výsledky fázových testů a postupových zkoušek jsou vedeny v „Záznamníku výsledků jednotlivce“, který je v držení každého žáka.

Podmínkou úspěšného absolvování základní přípravy je splnění všech kritérií postupových zkoušek. V případě, že žák v základní přípravě nesplní tyto podmínky, jeho další setrvání ve služebním poměru vojáka z povolání řešit v souladu s ustanovením Zákona č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání.

Text: nadpraporčík Marek Mareček, vrchní praporčík OZPř