Řidiče připravíme i v Afganistánu

Jak jistě všichni víme, jedním z hlavních úkolů IDV AČR je příprava řidičů jak zabezpečovacích vozidel, tak i řidičů bojových vozidel. Tento úkol je nelehký také vzhledem k modernizaci a přezbrojování AČR. Od roku 2008 přibylo do kategorie bojových vozidel Dingo 2 CZ A2, Iveco 4x4 LMV a v letošním roce Pandur II 8x8. Z toho vyplynul obrovský nárůst požadavků na přípravu řidičů těchto vozidel a IDV AČR je provádí s plným nasazením v maximální možné míře.

Řidiče připravíme i v AfganistánuŘidiče připravíme i v Afganistánu

Naši řidiči jezdí v Afganistánu mimo jiné s vozidlem Dingo nebo Iveco. Na základě zkušeností velitelů jednotek 4. a 5. kontingentu PRT Logar vznikl požadavek na výcvik řidičů tak, aby byli schopni plnit úkoly v rámci zastupitelnosti s oběma vozidly. IDV AČR byl požádán o organizaci a provedení tohoto výcviku přímo v Afganistánu. Tato výzva nám poskytla skvělou šanci získat nové zkušenosti v těch nejreálnějších podmínkách a to na základně FOB Shank Logar.

V měsíci březnu vycvičil náš institut na této základně 18 řidičů na vozidlo Dingo a 12 řidičů na Iveco. Zkušenosti získané při výcviku mimo vyškovské výcvikové prostory jsou pro nás velmi cenné a snažíme se je co nejlépe využít pro další přípravu řidičů AČR. Výcvik na základně se oproti našim podmínkám poněkud liší. Například na výuku teorie není k dispozici pohodlná učebna, ale stan. Výuka probíhá i večer, protože pracovní doba tam nekončí v 16:00 jako zde.

Vše se navíc odvíjí od úkolů, které osádky plní takže výuka probíhala mnohdy až po večeři. Převážnou většinu výcviku vládly teploty nad třicet stupňů Celsia. V klimatizovaném stanu bylo příjemně, ale výuka konstrukce vozidla pod širým nebem v provizorním autoparku byla náročná. Člověk se musel ochránit vhodným přípravkem proti slunečnímu záření. Velmi důležité bylo i doplňování tekutin, které nám neustále připomínal zdravotní personál. I u nás jsou sice taková vedra, ale slunce není tak ostré, protože Česká republika leží níže přibližně o 2000 m nad mořem.

Další rozdíl byl ve výcviku v řízení vozidel, který se celý prováděl pouze na komunikacích uvnitř základny. Jedinou nevýhodou bylo omezení rychlosti na 8 km za hodinu. Jinak základna skýtala jak omezené prostory, prudké stoupání nebo boční náklon, tak i poměrně hustý provoz vozidel různých velikostí i typů. Při jízdách jsme potkávali čtyřkolky, nakladače, vysokozdvižné vozíky, různé typy bojových vozidel a dokonce proudy kamionů zabezpečujících výstavbu vojenského letiště. To vše za všudypřítomného prachu, který při průjezdu vozidel za sebou, omezoval mnohdy viditelnost jen na několik málo metrů. Zajímavě jsou na základně řešeny křižovatky, které jsou ze všech směrů označeny „stopkou“. Vždy mají přednost chodci, jinak ostatní účastníci dávali zpravidla přednost bojovým vozidlům. Dá se říct, že průjezd křižovatkou na základně se řeší dohodou pomocí různé gestikulace.

Do výcviku byla zařazena jízda na přesnost mezi vytyčenými kužely na velmi nerovném povrchu. Kužely byly navíc sestaveny do zatáčky. Dále následoval přejezd přes dřevěné prkno každou stranou vozidla, což také není nejlehčí. Všichni maximálně vstřebali do podvědomí rozměry vozidla a navíc tento úkol vzbudil mezi řidiči soutěživého ducha. Nácvik na přesnost se následně projevil v omezených průjezdech, kde byl pro zrcátko prostor jen 3 cm z každé strany. Řidiči projížděli s takovou jistotou, že u kolemjdoucích občas vzbudili obdivný výraz ve tváři. Je pravdou, že na počátku výcviku se občas zrcátko posunulo, ale v závěru všichni taková úskalí zvládali na výbornou.

Noční jízdy nepřipadaly v úvahu, protože se musela dodržovat „světelná kázeň“. Například nechat otevřené dveře do rozsvícené ubikace déle než je nutné bylo považováno za vážný prohřešek. Při přesunu třeba na večeři bylo povoleno použít jen malé světlo pokud možno červené barvy.

V závěrečné zkoušce, která prověřila jejich znalosti z konstrukce, údržby a řízení vozidla, všichni prospěli.

Za IDV AČR chci všem těmto řidičům popřát mnoho kilometrů bez nehod a úspěšné splnění náročných úkolů v Afganistánu. Velení a logistice 5. kontingentu PRT Logar děkuji za podporu, vybavení a skvělý přístup k zabezpečení tohoto výcviku.

Text a foto: nprap. Miroslav Brožovič (IDV)