Velitel Centra simulačních a trenažérových technologií v rozhovoru pro czdefence

Nová budova Centra simulačních a trenažérových technologií představuje výrazný posun ve výcviku jednotek.

Nedávno v areálu kasáren Vyškov proběhlo slavnostní otevření nové budovy Centra simulačních a trenažérových technologií (CSTT). Jde o objekt hodný 21. století, který představuje další výrazný posun ve výcviku jednotek. „Nové podmínky nasazení Armády České republiky a prostředí NATO vyžadují mimo jiné i naplňování armádních ambicí při podílení se na přípravě štábů a jednotek armád států NATO v jednotném a interoperabilním prostředí pro všechny typy výcvikových simulací, ať již konstruktivní, virtuální či živou simulaci. Z toho vyplývají i nové podmínky a úkoly pro CSTT, spojené i s výstavbou nové budovy centra zde v kasárnách Dědice,“ vysvětluje velitel Velitelství výcviku-Vojenské akademie brigádní generál Radek Hasala, do jehož podřízenosti CSTT patří, přičemž zdůrazňuje, že nová budova také sloučí dvě dosavadní působiště centra v Brně a Vyškově. Ohledně nového centra ve Vyškově jsme požádali o rozhovor podplukovníka Přemysla Tučka, velitele CSTT.

Co vše může nové centrum simulačních a trenažérových technologií nabídnout a čím je výjimečné?

Nové centrum vybudované v areálu kasáren Vyškov – Dědice nabízí prostředí, prostředky a technologie k provádění cvičení s počítačovou podporou (Computer Assisted Exercise – CAX) jak na národní úrovni, tak také pro mezinárodní cvičení. Mezinárodním cvičením se rozumí nejen cvičení s účastí cvičících z různých armád (států), ale také cvičení, kdy bude centrum ve Vyškově propojeno s jiným centry (simulačními, výcvikovými) prioritně v rámci NATO a EU.

Výjimečnost centra spočívá v jeho univerzálnosti v poskytování „služeb“ ve prospěch Armády České republiky. V centru bude možno provádět kromě cvičení také shromáždění, konference a jiná zaměstnání rezortu s využitím moderních didaktických, vizualizačních a komunikačních systémů.

Jakou má centrum kapacitu, resp. kolik vojáků a v jakém rozsahu (četa, rota, brigádní uskupení) centrum může najednou pojmout?

Nové centrum je budováno tak, aby bylo možno v něm provádět cvičení velitelů a štábů až do úrovně brigádního úkolového uskupení s tím, že bude možno na centru rozvinout všechna pracoviště míst velení praporů a brigádního úkolového uskupení jak v interiéru, tak také v areálu kasáren, kde je vytvořen prostor pro polní místa velení s komunikační infrastrukturou. Samozřejmě, v centru jsou také prostory (místnosti) pro prvky CAX, tj. pro řízení cvičení tohoto typu. Pokud se jedná o počet osob, předpokládá se, že v objektu může plnit své výcvikové a řídící povinnosti kolem 650 osob. Centrum je postaveno tak, aby personál CSTT dislokovaný v přízemí objektu, cvičící (ve 2. patře) a personál pro simulaci a řízení cvičení (v 1. patře) mohl pracovat autonomně, ale zároveň mohl vzájemně komunikovat. Zde je nutno zdůraznit, že cvičení a zaměstnání organizovaná v centru mohou být v režimu TAJNÉ. Z tohoto úhlu pohledu je centrum zabezpečeno organizačně, provozně a technicky.

V čem konkrétně spočívá výhoda simulací, které centrum poskytuje, oproti klasickému nasazení ve výcvikovém prostoru?

Obecně, počítačová simulace (v tomto případě boje a operace) a použití simulátorů k přípravě velitelů a štábů a výcviku velitelů a jednotek jsou ekonomicky v užití výhodnější (kvalifikovaným odhadem je použití simulátorů v nákladech na cvičení asi 10× lacinější, než výcvik v polních podmínkách). Nezanedbatelným argumentem a faktorem je také minimální riziko zranění cvičících při výcviku a také možnost cvičit vojáky v prostředí a podmínkách, které v ČR nelze dosáhnout (z hlediska klimatických a povětrnostních podmínek a také z hlediska místa budoucího plnění úkolů v operaci (pouště, arktické prostředí). Jistým způsobem lze pomocí simulace cvičit velitele, štáby, jednotky a vojáky i v podmínkách zjednodušeně řečeno – politicky citlivých.

Bude centrum využívat pouze AČR, či budou jeho služby nabídnuty i jiným složkám (IZS) či zahraničním armádám?

Stávající CSTT (v Brně) umožňovalo a také zabezpečovalo výcvik štábů krizového řízení jako celku tak také jednotlivých prvků IZS (Zdravotní záchranné služby, Hasičského záchranného sboru, Policie ČR). Aplikovatelné zkušenosti má centrum také z výcviku štábů Vojenské policie. Ne jinak to bude i v novém centru. Obdobně jako pro přípravu vojenských profesionálů (velitelů, štábů a jednotek) lze připravit, provést a vyhodnotit cvičení složek IZS a štábů krizového řízení. K tomu budou na centru vytvořené (podobně jako pro vojáky) prostorové podmínky, technologie a komunikační prostředí. Rozdíl bude pouze v tom, že tyto prvky pro řízení orgánů a prostředků IZS budou muset využívat své prostředky pro podporu rozhodování. Centrum prozatím takové prostředky ve vybavení nemá.

Využívá centrum také technologií virtuální reality? Pokud ano, jak a u kterých funkcí a odborností?

Pokud se v otázce myslí použití virtuální reality v novém centru (tj. pro přípravu velitelů a štábů), tak odpověď zní – ano. Virtuální realita se v tomto případě používá ke „vnoření“ cvičících velitelů do téměř identického prostředí, ve kterém by řídili skutečnou operaci nebo boj. Technologie virtuální reality jsou použity v tzv. virtuálních pozorovatelnách, které zobrazují pro cvičícího velitele prostředí, objekty a vojenskou techniku, kterou by viděl, když bude pozorovatelna (velitelsko-pozorovací stanoviště) v konkrétním místě terénu.

Virtuální simulace umožní pohled do prostoru operace v definovaných časových podmínkách (den, noc), povětrnostních podmínkách (bez deště, za deště, při sněžení, v bezvětří, s větrem z definovaného směru, apod.) a světelných podmínkách (slunečno, poloha/směr stínů objektů se mění v závislosti na aktuální výšce a směru, kde je slunečný kotouč a podobně i v noci, podle toho, v jaké fázi se Měsíc, byť simulovaný, v daný den a hodinu nachází). Virtuální realita je doplněna zvukovými efekty, které souvisí s bojovou činností nebo povětrnostními podmínkami. Tento režim lze samozřejmě vypnout, vše je závislé na tom, jaké podmínky pro cvičící požaduje řídící cvičení.

Pokud se v otázce myslí použití virtuální reality u CSTT jako takového, tak se virtuální realita (resp. její technologie) využívají pro výcvik velitelů jednotek v řízení podřízených bojových prostředků při vedení boje/operace. K tomu jsou u CSTT ve Vyškově instalovány a provozovány virtuální simulátory různé míry věrnosti ve funkcích a ovládání (tzv. Full Mission virtuální simulátory, které jsou věrnými kopiemi bojových vozidel, tzv. desktopové simulátory, které jsou zjednodušenými modely skutečných bojových a dopravních vozidel). V kategorii virtuálních simulátorů má CSTT také výcvikový systém na bázi VBS (od společnosti Bohemia Interactive) pro výcvik velitelů jednotek v řízení boje a tzv. simulátor sesednuté pěchoty pro výcvik drilů chování členů družstva v pohybu na bojišti a k plnění bojových úkolů družstva. Na bázi virtuální simulace je postaven také simulátor pro výcvik dělostřeleckých pozorovatelů a leteckých návodčích.

Všechny simulátory CSTT jsou vzájemně propojeny s využitím protokolu DIS (Distributed Interactive Simulation), čím jsou vytvářeny podmínky pro cvičení všech jednotek a osádek, které jsou ve virtuálních simulátorech.

Některé typy simulační/trenažérové techniky používá pouze AČR. Znamená to tedy, že si software resp. hardware pro tyto konkrétní simulační technologie musíte vyrábět sami?

Ne. CSTT ani nové centrum nemá personál k „výrobě“ vlastních simulátorů. Virtuální simulátory jsou produkty českých firem (VR Group, a.s. a E-COM, s.r.o., nyní Saab Czech, s.r.o.). Pro přípravu velitelů a štábů se využívá simulátor (SW), který byl dodán z USA.

V rámci simulačních a trenažérových technologií pochopitelně přebíráme některé zkušenosti ze zahraničí. Platí to i obráceně?

Bez výměny zkušeností z využívání simulačních a trenažérových technologií nelze modernizovat technologie, ale ani upravovat metodiku přípravy a výcviku vojáků. Velmi bohaté zkušenosti získáváme z pravidelných střetnutí s kolegy ze Simulačního centra u Akademie ozbrojených sil Slovenské republiky v Liptovském Mikuláši a Výcvikového centra Lešť, ale také ze simulačního centra (JFTC) NATO dislokovaného v Bydgoszczi (Polsko) a JWC v Stavangeru (Norsko). Velmi úzké kontakty až na osobní úrovni máme také s kolegy v NATO M&S COE v Římě. Vždy se jedná o dialog a vzájemnou výměnu informací a zkušeností.

Autor: Michal Pivoňka, czdefence.cz

Foto: archiv VeV-VA a CSTT