Vojáci ASC Dukla absolvovali ve Vyškově vojenskou odbornou přípravu

Vojáci ASC Dukla absolvovali ve Vyškově vojenskou odbornou přípravu

Na začátku tohoto týdne nastal sportovcům Dukly vojenský výcvik. Do Vyškovských kasáren dorazilo 26 vojáků a vojákyň z povolání armádního sportovního střediska (ASC) Dukla již v neděli večer. Zde je čekala již tradiční dvoudenní podzimní vojenská odborná příprava.

Pondělí 06.00 hodin ráno. Budíček, snídaně, přesun do skladu materiálu, jeho výdej a vystrojení. Přesun jednotky do učebny, seznámení se s programem a nezbytná teorie ze střelecké přípravy pod vedením vyškovských velitelů a instruktorů. Úderem 10.00 hodiny se již vojenská jednotka přesouvá na pěchotní střelnici do přilehlého vojenského výcvikového prostoru Březina, kde začíná jejich praktický výcvik. O tom, že nejde o zcela běžné vojáky, ale známé osobnosti, úspěšné české reprezentanty, hovoří jmenovky na maskáčích. Špotáková, Maslák, Holuša, Dostál, Synek, Svoboda a další. Co jméno to sportovní pojem.

Nyní se však stali vojáky tělem i duší a během výcviku tak museli absolvovat střeleckou přípravu, která zahrnovala házení ručního granátu, střelbu z útočné pušky CZ BREN 805 a střelbu z pistole CZ PHANTOM, dále zdravotní přípravu, zaměřenou na ošetření zraněného, záchranu základních vitálních funkcí a přípravu zraněného k transportu a v neposlední řadě topografickou přípravu zaměřenou na orientaci v terénu podle mapy, určení vlastního stanoviště a výběr a určení osy přesunu, která se stala základem 15kilometrového nočního přesunu v terénu podle mapy se zátěží.

V úterý pak příprava pokračovala pod vedením instruktorů centra dopravní výchovy výcvikem na řidičském cvičišti, zaměřeným na kolovou techniku v terénu.


Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV – VA

Foto: Ivana Roháčková ASC DUKLA


Sportovci Dukly mají velký respekt k profesionálním vojákům za to, co dělají (Ivana Roháčková, ASC Dukla, www.army.cz)

Házení ručního granátu, střelba z útočné pušky a z pistole. Tak vypadal vojenský výcvik šestadvaceti špičkových armádních sportovců z povolání, reprezentantů Dukly, kteří během roku kralují na světových kolbištích, ale na dva dny se ve vyškovských kasárnách proměnili na vojáky a vojákyně.

Mezi nimi byly i největší hvězdy. Co jméno, to sportovní pojem, to medailista světových šampionátů. Ve Vyškově se hlásili Barbora Špotáková (oštěpařka), Pavel Maslák (sprinter), Jakub Holuša (běžec), Vítězslav Veselý (oštěpař), Josef Dostál (rychlostní kanoista), Martin Fuksa (rychlostní kanoista), Ondřej Synek (veslař), Natálie Dianová (moderní pětibojařka), David Svoboda (moderní pětibojař) a další.

Dukláky čekala tradiční podzimní odborná příprava. V pondělí ráno v 6 hodin je probudil budíček. Program začal výdejem výstroje. Následovala nezbytná teorie střelecké přípravy pod vedením vyškovských velitelů a instruktorů. Střeleckou přípravu po nezbytném nácviku zahrnovalo házení ručního granátu, střelbu z útočné pušky CZ BREN 805 a střelbu z pistole CZ PHANTOM.

Zdravotní kurz

Sportovce neminul ani zdravotní kurz zaměřený na ošetření zraněného, pomoc při obnově základních funkcí a příprava zraněného k transportu. Topografická příprava se zase stala základem pro devítikilometrový noční orientační přesun v terénu podle mapy. Při něm si Dukláci svítili čelovkami a většině z nich se líbil.

„Parádně jsem si pochod užil. Šel jsem s Bárou Špotákovou a s Ondřejem Synkem,“ vyprávěl kanoista Martin Fuksa. „Noční orienťáky mám ráda, protože se dají využít i v běžném životě,“ doplnila ho oštěpařka Špotáková.

V úterý pak příprava pokračovala pod vedením instruktorů centra dopravní výchovy výcvikem na řidičském cvičišti, který se zaměřoval na kolovou techniku v terénu. Všichni si mohli vyzkoušet jízdu, někteří i řízení terénní nákladní Tatry, lehkého obrněného vozidla Iveco či osobního terénního automobilu Land Rover Defender.

Respekt k profesionálním vojákům

„Výcvik je součástí naší práce. Je dobře, že si armádní akce vyzkoušíme. K vojákům mám za to, co dělají, velký respekt,“ uvedla mistryně světa.

Stejně jako Špotáková absolvoval výcvik poněkolikáté i veslařský šampion Ondřej Synek. „Pamatuji si, že když jsem tady byl v roce 2006 poprvé, řídili jsme tanky. Je to nezvyklé, ale poznáváme, jak armáda funguje a co je v ní důležité. Letos mě bavily střelby. Hlavně z pistole. Jízda s osmikolovou tatrovkou byla taky skvělá,“ svěřil se nejlepší skifař světa.

Halový mistr Evropy v běhu na 400 metrů Pavel Maslák prohlásil, že k armádě má kladný vztah. „Pro sportovce je dobrá zkušenost osahat si něco nového,“ sdělil a dodal, že se dobře cítil při střelbě ze samopalu.

Zkušenosti z misí

Vítězslav Veselý viděl výcvik v jiných souvislostech. „Parádní, že se setkáme s profesionálními vojáky a instruktory a poznáme se s lidmi, kteří byli třeba na misích v Afghánistánu. S tím se člověk nikde jinde moc nesetká,“ přemítal oštěpař, který své kvality potvrdil při házení granátem nejdelším hodem.

„Sportovci Dukly jsou příslušníci armády, takže výcvik má pro ně určitě význam. Celý rok trénují a závodí a bylo znát, že mají o vojenské procedury zájem. Je na nich vidět ohromná morálka. Jsou to reprezentanti, nic neošidí a dokážou se zakousnout. Na příští rok máme v plánu připravit tandemový seskok z letadla a při přesunu si ukážeme, jak přežít v extrémních podmínkách,“ prozradil velitel výcviku Karel Klinovský.

Autor: Ivana Roháčková, ASC Dukla

Čeští mistři světa házeli granátem a stříleli ze samopalu (ČTK)

Vyškov – Téměř třicítce sportovců Dukly dnes začal ve vyškovských Dědicích dvoudenní pravidelný vojenský výcvik, místo oštěpem tak házela například úřadující mistryně světa Barbora Špotáková granátem. Výcviku se zúčastnili také kanoista Martin Fuksa, kajakář Josef Dostál, atlet Pavel Maslák a další sportovci.

Vojáci z povolání pod vedením vyškovských instruktorů absolvovali například střeleckou přípravu, na terče stříleli z útočné pušky CZ BREN 805 či z pistole CZ PHANTOM. Házeli také granátem, trefovali se na cíl, který byl asi 25 metrů daleko. „Výcvik je součást naší práce, jsme pod Duklou Praha, je to naše povinnost. Je dobře, že si to vyzkoušíme. Jsme součástí armády, k vojákům mám respekt za to, co dělají,“ uvedla Špotáková.

Novinářům se svěřila, že i při hodu granátem měla chuť házet co nejdál. „Asi jsem byla trochu nervózní, tak jsem to hodila trochu dál, než jsem měla,“ uvedla.

Halový mistr světa a Evropy v běhu na 400 metrů Pavel Maslák řekl, že k armádě má kladný vztah. „Pro nás jako pro sportovce je to dobrá zkušenost osahat si něco nového,“ řekl. Uvedl, že dobře se cítil například u střelby ze samopalu, přestože vkleče mu to asi moc nešlo. „Vleže to bylo lepší, to jsem se trefoval víc,“ řekl.

Sportovce čekala i zdravotní příprava zaměřená na ošetření zraněného či topografická příprava na orientaci v terénu podle mapy. Kromě toho ještě dnes v noci mají absolvovat patnáctikilometrový noční přesun v terénu podle mapy se zátěží.

Trojice Špotáková, Fuksa a Dostál se už minulý týden v rámci výcviku proletěli i v bitevním vrtulníku. Vrtulník sloužící k ničení tanků a obrněných cílů se sportovními hvězdami létal rychlostí 250 km/h do výšky 700 metrů, při obratech se rychlost pohybovala kolem 100 km/h. „Dělali jsme náklony a různé bojové pozice. Byla to ale dobrá zkušenost a skvělý zážitek,“ popsal Fuksa.

Špotáková si přála usednout příště do pilotní kabiny. „Tam to musí být určitě lepší než vzadu. Jen ty náklony… Trochu se mi při nich zvedal kufr,“ řekla tehdy dvojnásobná olympijská vítězka a světová rekordmanka.

Sportovci jako vojáci. Maslák si výcvik užívá, ale do boje by nerad, Dostál bere vše s respektem (sport.akuálně.cz)

V těchto dnech probíhá ve vojenském prostoru u Vyškova výcvik armádních sportovců Dukly, mezi něž patří mistři světa Josef Dostál, Ondřej Synek nebo Barbora Špotáková. „Mám k armádě kladný vztah, na střední jsem se rozhodoval mezi atletikou a vojenskou školou,“ prozrazuje další z účastníků, Pavel Maslák. Vrcholoví sportovci pilují pod vedením armádních instruktorů hod granátem, střelbu, zdravovědu nebo orientaci v terénu. A ačkoliv považují povinný výcvik za přínosný, nasazení do ostré akce si umí představit jen těžko.

Dědice (Vyškovsko) – Armádní cvičení sportovců Dukly se stalo každoroční tradicí a povinností, a tak Barbora Špotáková, Pavel Maslák, Josef Dostál nebo Ondřej Synek procházejí výcvikem ve vojenském prostoru Březina poblíž Vyškova. Sportovci se pod dohledem instruktorů letos cvičí ve střelbě, hodu granátem nebo orientaci v terénu.

Povinnost a zároveň zajímavé zpestření

Čeští reprezentanti a nezřídka světoví či olympijští medailisté mají za sebou náročnou sezonu ve vrcholovém sportu, přesto si jako vojáci z povolání musí plnit také armádní povinnosti. „Pro nás sportovce je výbornou zkušeností osahat si něco jiného. Na střední škole jsem se rozhodoval mezi atletikou a vojenskou nebo policejní školou, takže mám k armádě kladný vztah,“ říká čtvrtkař Pavel Maslák.

„Je to pro nás něco ohromně zajímavého, ale musím přiznat, že ve volném čase bych si asi jen tak zastřílet nešel,“ usmívá se Josef Dostál. Jako pravý kanoista by letošní mistr světa na 500 metrů z Račic zůstal u vody. „Raději bych šel na ryby, co si budeme povídat. Ale jsem voják z povolání, je to má povinnost a nijak zvlášť na to netrpím. Je to součást naší práce,“ podotýká dobře naladěný Dostál.

Maslák i Dostál jsou ve vojenské hierarchii praporčíky a zkušenosti s výcvikem mají již z předešlých let. „Výcvik byl dříve zrušen, ale v roce 2015 zase obnoven. Jsem tady potřetí,“ počítá Maslák. Přesto přistupuje k úkolům s pokorou. „Nemůžu předpokládat, co se přesně bude dít. Kvůli bezpečnosti nám musí instruktoři znovu vše ukázat, přece jen nejsme vojáci a držíme zbraň jednou za rok,“ tvrdí letošní halový mistr Evropy.

Se zbraněmi opatrně

Hlavní náplní prvního výcvikového dne byla střelba ze samopalu, z pistole nebo hod granátem. V dalším průběhu čekaly na sportovce zdravověda, práce s mapou a večerní přesun se zátěží. „Baví mě všechno dohromady, ale hlavně když je to aktivní formou. Nejdříve si něco poslechneme a pak si to vyzkoušíme. Pokud jde o střelbu, už zhruba vím, co je třeba,“ dodal šestadvacetiletý rodák z Havířova.

„Já mám ze zbraní obrovský respekt. Vím, že bych si mohl ublížit, a je lepší k tomu přistupovat s respektem než to mít na háku a přijít třeba o prsty,“ přidává svůj pohled dva metry a tři centimetry vysoký Dostál. Instruktoři dobře vědí, s kým mají tu čest, a proto se tu a tam objeví nějaký ústupek. „Vojenská kázeň tady je, ale spoustu nám toho odpustí. Na některých vojenských povinnostech ale dbají, je to tak padesát na padesát,“ hodnotí dvojnásobný medailista z olympijských her v Riu.

Manipulaci s náboji, práci na spoušti i střelbu zvládali Maslák s Dostálem dobře. „Lítalo mi to, kam jsem chtěl, pokud jsem se pořádně soustředil. Někdy jsem to uspěchal a netrefil se, ale když vyjmu pětibojaře, kteří se střelbou živí, patřil jsem asi k nadprůměru,“ chválí se Dostál. „Největší respekt jsem měl při hodu granátem. Házeli jsme na 25 metrů a poprvé jsem měl opravdu strach,“ popisuje Maslák.

 
Maslák: V ostré akci bych asi panikařil

Sportovci se na výcviku seznámí s určitými prvky vojenské činnosti, ale dobře si uvědomují, že by to na ostré nasazení do boje stačilo jen stěží. „To si vůbec nedokážu představit, protože na to nemám výcvik. Nevím, co bych dělal, kdyby se kolem mě začalo střílet. Asi bych panikařil, vůbec bych na to nebyl zvyklý. Pokud by to přišlo teď naráz, nevěděl bych, co dělat,“ přiznává český rekordman v běhu na 200, 300 a 400 metrů.

Dostál si v této otázce věří o něco více. „Samozřejmě by to nějak šlo, ale museli bychom projít výcvikem víckrát, nejen takhle jednou začas. To zkrátka nejde, protože přes rok jsme vrcholovými sportovci,“ odpovídá šestinásobný medailista z mistrovství světa v rychlostní kanoistice.

Oštěp vyměnila za granát. Jsem nadšená, naučíme se spoustu věcí, hlásí kapitánka (sport.aktuálně.cz)

Barbora Špotáková se účastní výcviku sportovců armádního centra Dukla Praha již počtvrté, ale přesto se stále učí novým věcem. Mistryně světa z Londýna hodnotila kladně jak hod granátem, tak střelbu ze samopalu nebo kratší pistole. „Potřebovala jsem si to osvěžit, ale pak už se mi střílelo perfektně,“ libovala si oštěpařka s vojenskou hodností kapitánky.

Dědice (Vyškovsko) – Barbora Špotáková prochází spolu s dalšími sportovci pražské Dukly povinným vojenským výcvikem v blízkosti kasáren ve Vyškově. Nejlepší světová oštěpařka se na střelnici neztratila, s mapami pracuje ráda a vůbec celé cvičení bere velmi pozitivně. Nejen že je praktické, ale navíc posiluje uvědomí reprezentantů o armádě.

Jaký máte vztah k probíhajícímu vojenskému výcviku?

Nemluvila bych o vztahu. Je to prostě součást naší práce. Jsme pod Duklou Praha, takže tohle k tomu patří. Je to pro nás povinnost. Letos nám skvěle vyšlo počasí, protože za deště by to bylo na střelnici těžké. Ale jsem nadšená, probíhá to tady takovou zábavnou formou a spoustu věcí jsem se naučila nově.

Máte za sebou víc ročníků tohoto kurzu, nyní jste se pohybovala na střelnici. Už jste na zbraně zvyklá?

Zrovna z Brenu (CZ 805 BREN: typ samopalu – pozn. red.) jsem střílela poprvé, ale je to velmi dobrá zbraň. Rychle jsem si zvykla a střílelo se mi perfektně. Šlo to určitě lépe než se starými samopaly.

Máte ke střelbě pořád respekt, přestože už jste pálila víckrát?

Vždycky. Já jsem taková, že vždycky všechno zapomenu, takže je to všechno jako poprvé. Zpočátku mám respekt i z menší pistole, ale člověk si to hrozně rychle osvěží. Je třeba to pořád opakovat.

Tady střílíte na terče nanečisto, ale troufla byste si do boje?

Je dobře, že si to vyzkoušíme. Jsme součástí armády, takže bychom měli vědět, co dělají vojáci. Moc o tom nevíme, tak si to vždycky rádi připomeneme. Chováme k nim velký respekt a úctu, protože na ostro je to o něčem jiném. Samozřejmě nikdo z nás by na to doopravdy neměl.

Šel vám jakožto oštěpařce hod granátem?

Popravdě jsem byla trošku nervózní, i když to je tady asi každý, ale hodila jsem to asi dál, než jsem měla. Mám takový pocit, ale koukat se tam nesmí. Na druhou stranu mě nevrátili, takže jsem asi trefila cíl, i když se mi zdál blízko.

Těšíte se na noční přesun se zátěží?

Na ten se hodně těším. Topografie je jednou z mála věcí, která se dá využít i v reálném životě. Je to praktická věc, aby se člověk v přírodě orientoval podle mapy a nebyl jenom zblblý z těch dnešních telefonů. Za to jsem ráda, takové věci je důležité si osvěžovat.

Před několika dny jste se proletěla bojovým vrtulníkem. Jaká to byla zkušenost?

To byla samozřejmě naprostá lahůdka. Ti, kteří jsme vyhráli titul mistra světa, jsme to od Dukly dostali za odměnu.

Oštěpy a pádla vyměnili za zbraně a granáty. Sportovci Dukly absolvovali povinný vojenský výcvik (irozhlas.cz)

Speciální vojenský útvar se dva dny připravuje v areálu u Vyškova. Z dálky není nijak výjimečný, zblízka už ale pod helmami poznáte tváře olympijských medailistů a mistrů světa. Sportovci pražské Dukly totiž absolvují jako vojáci z povolání povinný výcvik. Vyzkoušejí si při něm střelbu z různých zbraní, hod granátem, noční přesun terénem, nebo se naučí základy zdravovědy.

Vojenský útvar tvořený sportovci pražské Dukly by mohla vést kapitánka Barbora Špotáková. Jako dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem může své náčiní vyměnit za granáty. Sama ale přiznává, že tak jednoduše by to asi nefungovalo.

„Mám pocit, že jsem to právě hodila dál, než jsem měla, byla jsem totiž trošku nervózní. Mám jen takový pocit, ale tam se nesmí koukat, takže nevím, kam to dopadlo. Nevrátili mě, takže jsem cíl asi trefila. On je na mě totiž moc blízko, měla jsem tendenci ho prostě přehodit,“ uvedla pro Radiožurnál Špotáková.

Na roli neohroženého Ramba se vizuálně hodí praporčík Josef Dostál, který zrovna nabíjí svou pistoli. V rukou kanoisty, který měří 203 centimetrů, vypadají zbraně jako makety pro děti. Trojnásobný olympijský medailista by si ale střelbu od boku jako slavná filmová postava nedovolil. „Mám z toho obrovský respekt. Vím, že mi to může ublížit. Je proto lepší k tomu přistupovat s větším respektem, než to mít ledabyle na háku a přijít pak třeba o prsty.“

„Nedokážu si představit, že bych šel do akce. Nemám na to výcvik a nevím, co bych dělal, kdyby se kolem mě začalo střílet. Myslím, že bych zpanikařil, vůbec bych na to totiž nebyl zvyklý. Myslím, že v takové situaci bych úplně nevěděl, co mám dělat,“ říká další praporčík Pavel Maslák.

Ten by mohl jako úřadující halový mistr Evropy v běhu na 400 metrů nepřátelům alespoň utéct.

 

Vydal/a: 
Monika Nováková (12. Říjen 2017)