Proč vojenský pětiboj chytne za srdce a proč do něj může naskočit každý

Vojenský pětiboj není jen sport. Je to výzva, cesta, zkušenost, která vás prověří po všech stránkách – fyzicky, psychicky, a hlavně lidsky. Četařka Zuzana Zemanová o tom ví své. V armádě působí u 43. výsadkového pluku, ale už přes rok je také součástí české reprezentace ve vojenském pětiboji. A přestože nedávno začínala „od nuly“, dnes říká jasně: „Každý, kdo chce, se může k naší partě přidat.“

„K pětiboji jsem se dostala minulý rok. Měla jsem za sebou první závody, kdy mě oslovil kolega, jestli bych to nechtěla zkusit. A i když jsem tehdy neměla žádná očekávání, zjistila jsem, že mě to baví a chci se tomu věnovat,“ vzpomíná.

Pět disciplín – střelba, překážková dráha, plavání, hod granátem a běh – vyžadují všestrannost. A tu Zuzana má. „Sportu se věnuji celý život, ale ne úplně jednomu. Myslím si, že jsem taková od všeho trochu, všechno mě baví, takže mi tenhle sport sedl.“

Příprava na závody není jednoduchá. „Máme soustředění zaměřená na konkrétní disciplíny, kde nám externí trenéři předají techniku, rady, jak na sobě pracovat. Pak už je to na nás – kolik času tomu obětujeme, jak to sladíme s prací a osobním životem.“ V týdnu si trénink organizuje sama: „Ráno si dám tělocvik – běh, plavání, silový trénink nebo intervaly – a pak se převléknu a účastním se klasického zaměstnání jako každý jiný voják.“

Profesionální zahraniční týmy mají výhodu – lepší techniku, zázemí, čas na trénink. „Oni jsou profíci. Na plný úvazek dělají jen pětiboj, od rána do večera. Takže ty překážky mají dokonale natrénované. My naopak jdeme na krev. Nemáme tolik praxe, tolik možností.“ Zuzana je důkazem, že i bez profesionálního zázemí se dá v pětiboji uspět. „Když koukám na kluky, kteří se tomu věnují déle a naplno, tak na výsledkové listině není skoro znát, kdo je hobík a kdo profík. A to je pro nás motor – že to i těm nejlepším nedáme zadarmo.“

A především – tým drží pohromadě. „Funguje u nás silná týmová spolupráce. Snažíme se o co nejlepší výkony, ale zároveň se navzájem podporujeme a držíme toho týmového ducha. Máme velkou oporu v trenérech a mezi sebou si pomáháme.“

Reprezentovat Českou republiku pro Zuzanu znamená hodně. „Je to pro mě čest. Zatím z toho nedělám velkou věc, ale až skončím třeba v první třetině výsledkové listiny mezi profíkama, tak to pro mě bude opravdu silný moment.“

A jak se může do týmu zapojit nový zájemce? Jednoduše: „Buď přes své tělocvikáře na útvaru, nebo nás oslovit na Instagramu @czech_military_pentathlon. Nejlepší cesta je zúčastnit se otevřeného přeboru ve Vyškově, kde si člověk může vyzkoušet disciplíny. Uvidí, jestli ho to chytne.“

A co by poradila těm, kteří váhají? „Nemusíte být super plavec nebo atlet. Stačí mít vůli. Musíte chtít pracovat na sobě, obětovat trochu volného času, chtít reprezentovat armádu. A hlavně se toho nebát. Všichni jsme začínali od nuly.“

Text: kpt. Martin Kresta
Foto: CKIT