Půlstoletí folklorního souboru Trnka

Trnka slaví půlstoletí: Padesát let hanácké písně, tance a tradic

V letošním roce slaví Národopisný soubor písní a tanců Trnka Vyškov neuvěřitelných 50 let své existence. Soubor, který vznikl v roce 1975, si za půlstoletí své činnosti vydobyl pevné místo nejen na kulturní mapě Vyškovska, ale i celé Hané. Stal se symbolem lidové kultury, radosti, přátelství a kontinuity tradic, které s láskou a pokorou předávají generace jeho členů.

Trnka, tehdy ještě jako malý taneční kroužek studentek Střední zdravotnické školy a posluchačů Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, byla od počátku spjata s městem i s vojenským prostředím. Postupně se rozrostla do plnohodnotného folklorního souboru, který se stal nedílnou součástí kulturního života regionu. Dnes v něm působí nejen zaměstnanci Velitelství výcviku‑Vojenské akademie Vyškov, ale i desítky mladých i starých lidí z města a okolí, kteří v hanáckém kroji našli své druhé já.

Soubor, čítající přibližně dvě desítky aktivních členů, uchovává poklady lidového umění Hané a Vyškovska – písně, tance, výroční zvyky i rodinné obyčeje. Jeho jméno má svůj půvabný původ: vychází z tradičního hanáckého tance „Trnka“, který vyjadřuje náladu při vaření povidel, jimž se na Vyškovsku říká právě „trnky“.

Za uplynulé půlstoletí prošla Trnkou řada tanečních generací, z nichž mnohé si v souboru našly nejen přátele, ale i životní partnery. Jak s úsměvem vzpomínají pamětníci, Trnka nebyla nikdy jen o tanci, byla také o přátelství lidí, kteří sdílejí stejnou lásku k hudbě, tradici a ke kraji, z něhož pocházejí.

Trnka patří mezi soubor městského typu, je členem Folklorního sdružení České republiky i regionálního Hanáckého folklorního sdružení v Prostějově. Její vystoupení se stala neodmyslitelnou součástí hanáckých slavností, městských i vojenských akcí, a často reprezentuje Vyškovsko i za hranicemi regionu. Nechyběla ani na prestižních přehlídkách, například ve Strážnici, což zakladatelka souboru Mgr. Zdeňka Rotreklová kdysi označila za „sen každého folklorního souboru“.

„Mám hřejivý pocit, že jsem se za ta léta setkala s dobrými lidmi, zapálenými pro tradici Vyškovska a Hané, která se nese v písni, tanci a muzice dál s láskou a nadšením,“ řekla kdysi paní Rotreklová, která Trnku vedla od jejích počátků a vtiskla jí nezaměnitelný charakter.

Trnka dnes navazuje na tradici svých zakladatelů, ale zároveň hledá cesty, jak přiblížit folklor současné generaci. Vystupuje nejen na kulturních akcích a festivalech, ale i ve školách, na folklorních slavnostech či společenských událostech.

Jak dokazují poslední desetiletí, Trnka není jen soubor, ale živá paměť regionu, most mezi minulostí a přítomností, který i po padesáti letech stále spojuje lidi všech věkových kategorií. Dnes se o chod souboru stará tým pokračovatelů, kteří ctí odkaz svých předchůdců.

Tou je například paní Ilona Dvořáčková, která je v původně vojenském souboru dnes posledním aktivním vojákem z povolání a zároveň válečným veteránem.
„Tancovat a trochu i zpívat jsem začala už ve třech letech díky paním učitelkám v mateřské škole,“ vzpomíná s úsměvem. „Členkou Trnky jsem se stala ve čtrnácti letech. Za vším je láska a nadšení, láska k hudbě, tanci, tradicím, ale hlavně k lidem. Bez nich, jejich vytrvalosti a zápalu by bylo všechno prázdné. A tahle láska je trvalá, alespoň pro mě,“ dodává. Děvčata z Trnky pečují o hanácké kroje, z nichž mnohé jsou původní, ručně vyšívané a pečlivě udržované. Také se starají o jejich pravidelnou údržbu, a tak kroje dodnes vyprávějí příběhy generací, které je s hrdostí oblékaly.

Ať už zazní tóny cimbálu, roztočí se sukně v rytmu hanácké besedy nebo se zpívá jakákoli píseň, Trnka stále připomíná, že folklor není minulostí, ale živou součástí dneška, stejně jako Vyškov, který je jejím domovem už půl století.

Text: kpt. Martin Kresta
Foto: CKIT