„Vždy mě lákala akční povolání, a to armáda spolu s kariérním růstem nabízí,“ říká jedna z čerstvých absolventek kurzu základní přípravy

„Vždy mě lákala akční povolání, a to armáda spolu s kariérním růstem nabízí,“ říká jedna z čerstvých absolventek kurzu základní přípravy

Ten byl zcela mimořádný. Vyškovští kurz museli přizpůsobit opatřením vyplývajícím z vyhlášeného stavu nouze v souvislosti s covid-19. Doprovázely jej tak velmi přísná pravidla, kterými byla maximálně eliminována možnost nákazy.

„Nováčci se tak oproti běžnému kurzu základní přípravy v jeho průběhu pohybovali jen ve svých skupinách, kontakt měli jen se svými instruktory, bydleli i jedli separovaně, neobešli se bez roušky a dalších ochranných pomůcek, součástí každodenního režimu se stalo i přeměřování teploty či praní a žehlení roušek,“ vysvětluje odlišnosti jeho velitel nadpraporčík Pavel Konvalinka a zdůrazňuje: „Také byl zkrácen z 3 měsíců na 6 týdnů, ale nepřetržitých, celkově tedy přinesl vyšší nároky na psychiku, ale i fyzičku.“

Přesto jej úspěšně zvládlo 479 (z 502) rekrutů Armády České republiky, kteří posílí útvary a zařízení napříč celou armádou. Mimochodem, každý pátý z nich je žena, což znamená, že ženy tvořily 19 % tohoto běhu základní přípravy.

Mezi nimi i vojínka Lucie Procházková, vysokoškolačka, manažerka firemních akcí, která se rozhodla svůj život spojit profesně s armádou. Nyní už je jednou z nás, součástí nové rodiny. V rozhovoru nám přiblížila nejen svoji motivaci, zajímavé zájmy, fyzickou i psychickou přípravu, ale i samotný průběh a pocity z toho nestandartního běhu kurzu.

Co tedy vojínku Lucii Procházkovou k této životní změně motivovalo?

„Vstupem do armády mohu spojit své zájmy a koníčky s povoláním, které mě bude naplňovat a mohu být na něj právoplatně hrdá. „Ráda trávím čas v přírodě, ať při výletech na kole nebo jen s batohem na zádech. V posledních pěti letech je mým velkým koníčkem motorka, se kterou navštěvuji zajímavá místa po naší vlasti. Cestuji však ráda i do zahraničí. Poslední mojí cestou byla výprava do Ruska na Sibiř, kde jsem jako členka Československé obce legionářské spolu s jejími představiteli slavnostně odhalovala památník generála S. Vojcechovského. Současně k příležitosti 100 let od Velkého sibiřského ledového pochodu jsem absolvovala 50km pochod s ruskými kozáky přes zamrzlé jezero Bajkal. Tato výprava byla těsně před zahájením kurzu, tudíž to pro mě byl i výborný trénink jak po psychické, tak fyzické stránce. Běh a delší vycházky se zátěží jsou podle mého názoru nezbytnou součástí pro přípravu do tohoto kurzu.“

Jak samotný kurz probíhal?

„Byl výjimečný již od samého začátku. Přísná karanténní opatření probíhala po jeho celou dobu. Prvních 14 dní jsme byli zcela izolovaní jak na pokojích, tak od ostatních skupin, což podle mně neslo i jisté výhody. Ve skupině nás bylo 21, tudíž ze strany instruktorů byl výcvik více individuální. I když byl kurz zkrácen na polovinu, a to na 1,5 měsíce, o nic jsme nebyli ochuzeni. Výuka byla o to intenzivnější. Pracovali jsme 6 dní v týdnu, někdy i ve volných nedělích, abychom byli připraveni na fázové testy, to vše bez možnosti opustit areál. Kurz hodnotím velice kladně i ze strany organizace, kdy sama jako manažer vím, jak je těžké něco zorganizovat, obzvláště v tak náročné situaci.“

Co bylo nejvíce náročné a co si odnesla kromě certifikátu?

„Náročné už bylo jen to být 24 hodin, 42 dní v kuse s cizími lidmi. Kurz mi ale přinesl spoustu nového, mohla jsem se zdokonalit ve střelbě, vyzkoušela jsem si hod ostrým granátem, naučila se jak přežít ve volné přírodě, orientovat se podle mapy, první pomoc v boji aj. Také se naučíte pracovat v týmu, už nejste jen vy, ale myslíte i za druhé, pomáháte si, povzbuzujete se. Jako skupina jsme drželi pospolu a hlavně díky skvělým instruktorům jsme kurz zvládli bez velkých obtíží. Touto cestou bych chtěla i všem poděkovat.“

Základní výcvik má úspěšně za sebou, kde tedy odstartuje svoji novou profesní kariéru?

„Moje první kroky, coby vojenského profesionála, povedou do Pardubic, kde nastupuji jako operátor spojovacího družstva spojovací čety velitelské roty 141. zásobovacího praporu 14. pluku logistické podpory v hodnosti desátnice. Moc se na nové zaměstnání těším a jsem ráda, že se dokonce i nadále budu vídat s některými členy mé skupiny.“

Stejně jako nyní vojákyně Lucie Procházková zamíří bezmála pětistovka nově vycvičených vojenských profesionálů ke svým útvarům. Hned v pondělí 18. května však ve Vyškově vystřídá armádní nováčky několik desítek nových příslušníků aktivní zálohy a dobrovolníků. I ty čeká základní výcvik v mimořádných podmínkách.

Ve fotogalerii přinášíme fotografie vojínky Lucie Procházkové při závěrečném komplexním polním výcviku, konkrétně z překonávání dráhy bojovníka.


Text: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA

Foto: Úsek základní přípravy VeV-VA

Vydal/a: 
Monika Nováková (12. Květen 2020)